od Návštěvník » sob 11. dub 2015 1:56:14
Syn (3,5) začal naprosto bojkotovat polední ležení. Prostě nedokáže ležet v posteli, ač mu k tomu klidně pustím i pohádu na DVD. Pořád se odkopává, přerovnává polštáře, dělá blbosti. A to s ním v té postli ležím také a u toho uspávám sestřičku (1,5). Po určité době (cca 15-20 minut) prostě vstane, oznámí, že ležet nemůže a uteče hrát si do obýváku. Já nevím, mám si trvat na tom, že v poledne si musí jít lehnout? Zatím prostě musí, ale nějak si začínám říkat, zda mi to stojí za to, stále se s ním kvůli tomu dohadovat? Neusnul už několik měsíců... Teď ho ve školce vyzvedávám po obědě, ale příští rok tam bude muset spinkat (aspoň nějaké dny), protože půjdu do práce. Ale když si to odvykne, chodit si lehnout doma, nehrozí, že ho pak nikdo ani v té školce nedonutí ležet? Děkuji moc za Vaše zkušenosti a názory...
Syn (3,5) začal naprosto bojkotovat polední ležení. Prostě nedokáže ležet v posteli, ač mu k tomu klidně pustím i pohádu na DVD. Pořád se odkopává, přerovnává polštáře, dělá blbosti. A to s ním v té postli ležím také a u toho uspávám sestřičku (1,5). Po určité době (cca 15-20 minut) prostě vstane, oznámí, že ležet nemůže a uteče hrát si do obýváku. Já nevím, mám si trvat na tom, že v poledne si musí jít lehnout? Zatím prostě musí, ale nějak si začínám říkat, zda mi to stojí za to, stále se s ním kvůli tomu dohadovat? Neusnul už několik měsíců... Teď ho ve školce vyzvedávám po obědě, ale příští rok tam bude muset spinkat (aspoň nějaké dny), protože půjdu do práce. Ale když si to odvykne, chodit si lehnout doma, nehrozí, že ho pak nikdo ani v té školce nedonutí ležet? Děkuji moc za Vaše zkušenosti a názory...