Mám dceru 3 roky a dva měsíce a nechápu, co se s ní stalo. Vždycky byla divočejší, ale na lavičce na zastávce busu normálně seděla, na poště taky čekala na lavičce v klidu a teď najednou se válí po lavičkách, že se jí chce spát, na poště pořád někde šmejdí a taky se válí po lavičce jak bezdomovec. Domlouvat je úplně na nic, buď dělá že mě neslyší, nebo mi řekne, že se jí chce spát (jako že se válí na tý lavičce, ale spát se jí fakt nechce) Doma když řeknu ať něco nedělá, tak se šibalským úsměvem vesele pokračuje. Prostě peklo. Takže to u nás končí tak, že dostane na zadek, to začne samozřejmě řvát, případně nějakej komentář, že maminka nebo tatínek je zlej, že jde pryč (řvát do jiný místnosti případně žalovat druhýmu rodičovi) A bohužel ani plácanec na zadek jí nepřiměje to už příště nedělat. Trvá to asi měsíc a já už nějak nemůžu, navíc za měsíc čekáme druhé miminko a já se děsím. Ona se na mimčo těší, neměla by nijak žárlit zatím, ale chování se rapidně změnilo. Jinak se často chová jako retard a to fakt, jak takovej ten puberťák, co hodí xichtem a něco mele. Je prostě děsně rozjívená. Při tom s ní myslím provozuju aktivit docela dost, ale domu lezu úplně zrachaná. Chodíme do divadýlka, kde normálně seděla tý půl hodiny a ted se tam válí po sedačce, jako fakt se za ní stydím a nevím co s tím. Nevím, jestli je to jako období vzdoru a zas to přejde, nebo jestli nějaký moje selhání ve výchově. Je mi líto, že téměř denně dostane přes zadek, ale mám pocit, že jinak to nejde.Máte to taky někdo podobně a přešlo to?