od Návštěvník » ned 18. pro 2016 8:31:27
Ach to moje vytoužené těhotenství…je to krásné,na těhotenském testíku uvidíme 2 čárky a ohromě se radujeme,pak chodíme na první ultrazvuky a říkáme si: Jé ten je krásnej a sledujeme jak nám roste… všem je ukazujeme a chlubíme se vším co nás napadne…. Postupem času nám roste bříško a všichni kolem mě ho obdivují…Pak zkoumáme s manželem ty krásné první pohyby…Nádherný pocit… Ale to vše je jen do určitého měsíce…!!!!!!!!!
Cítím se hrozně, o všechno zakopávám,protože si nevidím přes ten obří pupek, všechno vylévám na zem,protože jsem velkým pupkem omezená a nevidím,kde co leží… Už si říkám,že bychom měli koupit nový koberec,protože ten náš je flekatý… A to nemluvím o tom jak chodím… Jdu do schodů a sousedka mi řekne,jééé já myslela,že jde nějakej urvanej stařec
stačí mi i vyhodit koš a než tam dojdu,lidi na mě čumí jak na šneka co leze po chodníku a ještě vypadám jak 150 kg prase. Když jdu do obchodu sotva se někomu vyhnu.
Vzhledem k tomu,že jsem dost aktivní člověk snažím se vyhledávat nějakou činnost,ale ani to už v tomhle období nejde…Vždy se hned unavím a padnu na sedačku,přijde manžel a já nejsem schopná s ním pořádně ani mluvit,protože mě vyčerpává vše na co se podívám….
Noci??? Noci jsou děsný, pálí mě žáha,veškeré žaludeční šťávy mi jezdí nahoru a dolu…-Rennie nepomáhá…!!! Nespim,luštím křížovky,abych nerušila manžela,ale to už taky dlouho nevydržím protože se na té mojí otlačené a bolavé pánvy nedá sedět. A k tomu se ještě přidala páteř,takže když už si lehnu nemůžu vydržet na jedné straně a musím na druhou,takže se v noci převracím ze strany na stranu,a jak se tak melu začala nám z toho vrzat postel,takže manžel taky moc nenaspí… Když už usnu ve čtyři ráno, v sedm mě probudí krutá bolest – křeče v noze a to beru tablety Magnesium.Takže vstávám z postele v 7 ráno a jenom se postavím,podlamují se mi kolena…zavážu si teda nohu,protože po křečích nemůžu došlápnout a pak jen ležím v polosedě a čumím zoufale do zdi… a ještě mám žaludek a žebra rozkopaný a přeležený….už nevím co mám dělat,jste taky tak zoufalý jak já???? Už si říkám,že bych mohla rodit,nevim jak přežiji ještě 5 týdnů,přijde mi to tak dlouhá doba…Bojím se, že snad nebudu mít ani sílu ho porodit!!!! Jsem za miminko moc ráda,ale už je toho na mě moc…
Tak nějak si přijdu jako na těch obrázcích...
Ach to moje vytoužené těhotenství…je to krásné,na těhotenském testíku uvidíme 2 čárky a ohromě se radujeme,pak chodíme na první ultrazvuky a říkáme si: Jé ten je krásnej a sledujeme jak nám roste… všem je ukazujeme a chlubíme se vším co nás napadne…. Postupem času nám roste bříško a všichni kolem mě ho obdivují…Pak zkoumáme s manželem ty krásné první pohyby…Nádherný pocit… Ale to vše je jen do určitého měsíce…!!!!!!!!!
Cítím se hrozně, o všechno zakopávám,protože si nevidím přes ten obří pupek, všechno vylévám na zem,protože jsem velkým pupkem omezená a nevidím,kde co leží… Už si říkám,že bychom měli koupit nový koberec,protože ten náš je flekatý… A to nemluvím o tom jak chodím… Jdu do schodů a sousedka mi řekne,jééé já myslela,že jde nějakej urvanej stařec :( stačí mi i vyhodit koš a než tam dojdu,lidi na mě čumí jak na šneka co leze po chodníku a ještě vypadám jak 150 kg prase. Když jdu do obchodu sotva se někomu vyhnu.
Vzhledem k tomu,že jsem dost aktivní člověk snažím se vyhledávat nějakou činnost,ale ani to už v tomhle období nejde…Vždy se hned unavím a padnu na sedačku,přijde manžel a já nejsem schopná s ním pořádně ani mluvit,protože mě vyčerpává vše na co se podívám….
Noci??? Noci jsou děsný, pálí mě žáha,veškeré žaludeční šťávy mi jezdí nahoru a dolu…-Rennie nepomáhá…!!! Nespim,luštím křížovky,abych nerušila manžela,ale to už taky dlouho nevydržím protože se na té mojí otlačené a bolavé pánvy nedá sedět. A k tomu se ještě přidala páteř,takže když už si lehnu nemůžu vydržet na jedné straně a musím na druhou,takže se v noci převracím ze strany na stranu,a jak se tak melu začala nám z toho vrzat postel,takže manžel taky moc nenaspí… Když už usnu ve čtyři ráno, v sedm mě probudí krutá bolest – křeče v noze a to beru tablety Magnesium.Takže vstávám z postele v 7 ráno a jenom se postavím,podlamují se mi kolena…zavážu si teda nohu,protože po křečích nemůžu došlápnout a pak jen ležím v polosedě a čumím zoufale do zdi… a ještě mám žaludek a žebra rozkopaný a přeležený….už nevím co mám dělat,jste taky tak zoufalý jak já???? Už si říkám,že bych mohla rodit,nevim jak přežiji ještě 5 týdnů,přijde mi to tak dlouhá doba…Bojím se, že snad nebudu mít ani sílu ho porodit!!!! Jsem za miminko moc ráda,ale už je toho na mě moc…
Tak nějak si přijdu jako na těch obrázcích...
