Já si ve skrytu duše přála holku a holku mám Ale víceméně mi to bylo jedno, hlavně ať je to zdravé. A proč? Protože já jsem holka a holka je mi prostě bližší. A také kolem v rodině byli samí kluci a věděla jsem, že prorodiče by holčičku uvítali. A také manžel měl z prvního manželství syna, tak jsem si říkala, že by bylo fajn, aby dva kluky případně nesrovnával, holka je prostě jiná.
A kdyby někdy bylo druhé, tak bych klidně brala zas holku, proč, tonevím, prostě to tak cítím. Ale ve výsledku by mi to bylo jedno.
Nevidím nic špatného, že si člověk přeje to a to pohlaví, problém vidím až tehdy, když se na to upne a tím „špatným“ pohlavím se mu zhroutí svět