Malej ma ted uz 6 mesicu a porad strasne rve, a nejsou to zadne bolesti nebo prdiky. Porad chce nosit a pozoruje me, sotva se mu ztratim z dohledu, rve jak kdyby ho na noze brali, jak ho vezmu do naruce, je klid… Moc nechce byt u cizich, hned knoura, vsechno ho rozplace, kocarek je nam na nic, nevydrzi v nem. V klokance nosim, ale uz ma skoro 7kilo tak mam uz bolavy zada, ze ho dlouho nosit nevydrzim.. Kdyz ho uspavam 1,5 hodiny tak na 10–20minut a je znovu vzhuru a na novo. Jsem z toho zoufala, nikam nemuzu chodit, protoze bydlime mimo mesto, asi tak 30minut do mesta, musim jezdit autem a malej (kdyz me nevidi) celou cestu prorve, z cehoz jsem pak totalne vycerpana. Kdyz jsem v obchodaku, furt chce nosit nebo ma hlad (to ma hlad co 1,5hodiny i s prikrmovanim)
Kdyz jdu s kamoskama na kafe, nikde nevydrzi, porad je nevrlej, pobrekava a stejne z te schuzky nic nemam, protoze musim s nim porad hledat uklidnujici polohy nebo krmit nebo uspavat. I kamosky se divi, ze je tak uplakanej… Uz jsem radej doma, nemam na to nervy a nikam nechodim. Zacinam byt latergicka, proste uz jsem vycerpana, malyho nechavam vyrvat, stejne to nepomuze. Tim, ze ziji v zahranici daleko od rodiny, tak me nema kdo s malym pomoci, alespon vam nekdy babicky (maminky) pomohou, ale me ne. Muj muz pracuje pres tyden mimo domov, ja tu ziji sama s malym, bez rodiny, je zaneprazdneny a pomuze me tak maximalne 2hodiny v nedeli odpoledne, pak stejne taky na to nema nervy.
Ted jsem si objednala knizku – nejstastnejsi miminko- jak tu nekdo radil – tak jsem pak zvedava, zda to pomuze (nez se z toho zblaznim!)
Malej je zdravej, ale nikdo me nedokaze pomoc, co s nim
