Taky zkouším odcházet do jiné místnosti, ale on je hned za mnou, ať se hnu, kam se hnu. Zkoušela jsem ho dát do postýlky a že tam má počkat dokud nepřestane křičet, ale nebylo to nic platné. Jakmile jsem odešla z pokojíčku, byl okamžitě u mne.
Taky jsem zjistila, že "v té chvíli" vysvětlování či cokoli jiného nepomáhá, že má malej prostě "vypnuto" - neslyší. Snažím se s ním tedy o tom mluvit, když už je "po bouřce", to se dohodneme, všechno odkýve, ale příště je to zas.
Vím, že si tím musí projít každý, ale občas mám pocit, že je to nekonečný a že mi rupnou nervy...
Asi zkusím nějakou meditaciLilypie 3rd Birthday Ticker