ve stručnosti vás uvedu do problému Žiju s přítelem a už více než rok vychovávám taky jeho dvě děti (6 a 7 let), které s námi žijí. Máme s dětmi celkem hezký vztah, přestože obě děti mají vlivem stresu kolem rozpadu původní rodiny řadu problémů v chování, navíc jsou lehce opožděné ve vývoji. Obě docházejí k terapeutovi, spolupracujeme se školní psycholožkou atd. Denně řešíme lhaní, podvádění, ale i nesamostatnost a regresívní chování. Není to jednoduché, ale zvládáme to.
To co se ale stalo dneska mě šokovalo! Děti si hrály na zahradě a Natálka (6) při tom shodila ze stromu ptačí hnízdo s holátky, které zadupala. S mrtvými ptáčky si pak hrála a měla z toho ohromnou legraci. Pak hnízdo i mrtvolky schovala v altánu. Stalo se to během pár minut co děti nikdo neviděl, teprve večer mi to na ní řekl bráška Toník (7). Přítel nebyl doma, takže jsem jí zatím jen "promluvila do duše" (Že zabíjení je to nejhorší co člověk může udělat, že jjak je asi teď té ptačí mamince, když jí zabila děti a že je mi těch zbytečně mrtvých zvířátek líto.) Natálce to ale očividně líto není, dokonce měla tendenci se ušklebovat, když jsem se ptala proč to udělala, řekla jen, že jí vadilo jak pípali. Poslala jsem je spát s tím, že to vyřeší ráno s tátou, ale jsem úplně konsternovaná. Vůbec nevím jak se s tím srovnat, co dělat, je mi do pláče...
Setkali jste se někdy s podobnou situací také?